Do kina nebo do galerie?

Tradiční velkoformátové malby historických bitev nebo náboženské fresky měly v minulosti důležitou roli. Vyprávěly lidem příběhy. V dnešní době tuto úlohu plní hlavně film. A filmy se už nehrají jenom v kině, ale můžete je vidět i v galerii. Některé můžou mít třeba jenom pár minut, jiné zase půl hodiny. A nemusíte pořád čekat na jejich záčátek, videa se totiž opakují ve smyčce, takže se můžete začít dívat, kdykoliv chcete.

 Dříve se v galeriích videa vystavovala v černých krabicovitých obrazovkách na podstavci, pak je nahradily plazmové televize a dneska už možná ani nerozpoznáte, jestli jste v kině nebo v galerii. Pro velkoformátová díla, jako jsou například ta od amerického umělce Arthura Jafy, se v galerii staví vlastní malé kinosály, aby síla obrazu i zvuku dobře vynikla.

 Video české umělkyně Kateřiny Šedé se zatím prezentuje buď na obrazovkách nebo na projekční stěně. Taky jste někdy stáli před uměleckým dílem a nechápali, co ten umělec vlastně dělá? Podobně se divili i příbuzní umělkyně, když je přivezla do Prahy, aby zasedli v komisi hodnotící díla studentů Akademie výtvarných umění. Video „Šedá komise“ je složené z Katčiných bratranců, strýců a tetiček, kteří mladým umělcům kladou zvídavé dotazy a dostávají komplikované odpovědi.

Nenahradí v budoucnu video jiná technologie? Určitě ano. Už dnes spousta umělců využívá například virtuální nebo rozšířenou realitu a tu jistě nahradí zase nové médium. Dnes se čím dál častěji můžeme setkávat s videem nejenom v kinosálech, ale i v galerii. V budoucnu už možná budeme vstupovat přímo do uměleckého díla a dávat umělcům okamžitou zpětnou vazbu, podobně jako Šedá komise.

Jak by měla znít otázka podle tebe?