Je to dílo vůbec hotové?

Příběh malíře Vincenta van Gogha zná asi každý. Celý život zasvětil hledání vlastního uměleckého výrazu a podřídil tomu úplně všechno. Byl možná nejvýraznějším umělcem, který pracoval přímo v plenéru – tedy v otevřené krajině. To s sebou přináší také nejrůznější potíže. Stačí, aby zafoukal vítr, zapadlo slunce nebo začalo pršet, a podmínky pro práci se zásadně změní. Jen si to zkuste taky!

Pro Vincenta to znamenalo pracovat rychle. Pokud chcete, stejně jako on, zachytit jemný pohyb obilí nebo sluneční světlo ozařující okolní krajinu, nemáte na to celý den! To vše se odráží v technice malby, rychlých tazích štětce i nepravidelných nánosech barvy na plátně. Především je ale důležité se zaměřit na to opravdu podstatné, na to, co je pro vyznění díla opravdu zásadní. To vše můžeme vypozorovat i na slavném obraze Zelené obilí, který visí v pražské Národní galerii.

Při bližším pohledu nás může napadnout, zda je obraz vůbec domalovaný! Vincent jako by se zaměřil jen na některé části – ve spodní části obrazu nacházíme silné nánosy různých odstínů modré, žluté a zelené. Když se pozorně zadíváme na horní část obrazu, zjistíme, že v místech, kde je modrá obloha, malíř nechal často prosvítat plátno nebo se ho barvou vůbec nedotkl! Znamená to, že je obraz nedokončený? Nehotový? Rozhodně ne.

Podobných případů – nejenom obrazů – najdeme v historii umění spoustu. Nikdo, kromě samotného autora, nemůže rozhodnout, kdy je dílo dokončené a kdy ne. Daleko zajímavější je ale ptát se, proč se autor rozhodl práci ukončit právě v tento okamžik… 

Jak by měla znít otázka podle tebe?