Musím studovat, abych se stal umělcem?
Potřebuje umělec vysokou školu umění? Tak alespoň střední uměleckou? Nebo nepotřebuje vůbec žádnou? Nejznámějším autodidaktem – samoukem byl nejspíš Henri Rousseau, přezdívaný Celník. Ani jeden z nejznámějších umělců Vincent van Gogh neměl oficiální vzdělání a konceptuální umělkyně Yoko Ono umění také nestudovala.
A podobně je na tom i jeden z nejúspěšnějších českých umělců Jiří Kovanda, který se původně vyučil se zedníkem. Když byl mladý, vizuální umění ho přitahovalo a hudba ještě víc. Začal proto navrhovat pozvánky a plakáty na hudební akce. Silné zážitky z koncertů mu vnukly nápad na performance – živé akce, které jako herec v hlavní roli pořádal ve veřejném prostoru. Na eskalátoru jezdil Kovanda obráceně a upřeně se přitom díval do tváře lidem stojícím ve „správném“ směru a na Václavském náměstí stál v nejrušnějším proudu lidí s rukama v rozpažení. Neprotahoval se jako v tělocviku, ale zkoumal reakce kolemjdoucích, kteří nebyli na tyto situace zvyklí. Díky fotografiím z performancí se Kovanda dostal i do zahraničí. Přes sklo londýnské galerie Tate Modern políbil lidi, co zrovna procházeli kolem a nestyděli se mu polibek přes sklo oplatit.
I přesto, že Kovanda nestudoval umění, uvědomoval si, že umělecká škola je důležitým místem, kde se studenti mohou seznámit se spoustou nových informací, setkávat se studenty a umělci. Vždyť pedagogové na těchto školách jsou většinou sami umělci. Stejně jako Jiří Kovanda na Akademii výtvarných umění v Praze.